வேர்ச்சொல்: கல் (பொருள்: கூட்டம்)

கல் – கல – கலத்தல் = சேர்த்தல் (‘பாலொடு தேன் கலந்து அற்றே’, குறள்.1121; ‘கலப்பேன்கொல்’, குறள்.1267); கல் – கல் + து – கற்று – கற்றை = திரள் (‘கற்றை வேய்ந்த கழித்தலைச் சாம்பு’, பெரும்பாண்.150); கல் – கல்+து – கது – கதுவு – கதுவுதல் = பற்றுதல் (‘நல்லராக் கதுவியாங்கு’, குறுந்.43:4); கல் – கள் – களம் = வயற்களம் (‘பெருங்களம் தொகுத்த உழவர்’, அகம்.30:8); போர்க்களம் (‘களம்புகல் ஓம்புமின் தெவ்விர்’, புறம்.87:1); ஆடுகளம் (‘யானுமோர் ஆடுகள மகளே’, ‘குறுந்.31:4); கல் – கள் – கண் – கணம் = கூட்டம் (‘மான்கணம்’, புறம்.90:3); கல் – கள் – கள் + து – கண்டு = பொருள் திரட்சி (‘வாயூறு கண்டு’, தாயு.சித்தர்.8:1); கல் – கள் – கள்+து – கட்டு – கட்டுதல் = பிணைத்தல் (‘பொன்செய் புனையிழை கட்டிய மகளிர்’, குறுந்.21:2); கல் – கள் – கள் + து – கட்டு – கட்டி = பொருள் திரட்சி (‘தேம்பூங் கட்டி’, குறுந்.196:2); ‘கல்’ வேரிலிருந்து தோன்றும் கூட்டக் கருத்துச் சொற்கள் பற்றிய விரிவான விளக்கத்திற்குக் ‘கடு’(கூட்டம்) சொல் வரலாறு காண்க.

கூட்டக்கருத்தில் செலவுக்கருத்து

கூட்டக்கருத்தில் செலவுக்கருத்துப் பிறக்கும்.

குறிப்பு:

          ‘சிறுதுளி பெருவெள்ளம்’ என்னும் பழமொழி, சிறுசிறு மழைத்துளிகள் சேர்ந்து பெருவெள்ளமாகப் பெருகும் இயல்பு சொல்லப்பட்டுள்ளது. கூட்டக்கருத்தில் செலவுக்கருத்துப் பிறப்பதற்கு இது ஓர் எடுத்துக்காட்டு;கல் – கள் – களி – கழி = மிகுதி (‘கழிபேரிரையான்’, குறள்.946; ‘சால உறு தவ நனி கூர் கழி மிகல்’, நன்.456); கல் – கற் – கர் – கரி – கரித்தல் = மிகுதல் (‘உப்புக் கரித்தல்- உணவில் உப்பு மிகுதல்’). அதிகரித்தல் – மிகுதியாதல் (அதிகரி – மீமிசைச்சொல். அதி- அதிகம்; கரி – மிகுதி). கூட்டக்கருத்தும் மிகுதிக்கருத்தும் உறவுடையன. ஒ.நோ.: super+plus – surplus. ‘surplus’ சொல் வரலாற்றினை ‘உப்பு’ சொல் வரலாற்றிலும் ‘பல’ சொல் வரலாற்றிலும் காண்க; கல் – கல் + இ – கலி = விரைவு (‘கலிமா’, தொல்.பொருள்.192); கல் – கல்+து – கது – கதும் = விரைவு (‘கதுமென வந்து’, குறுந்.294:3); கல் – கல்+து – கது – கதழ் = விரைவு (‘கதழ்வும் துனைவும் விரைவின் பொருள’, தொல்.சொல்.315); கல் – கல்+து – கது – கது+இ – கதி = விரைதல் (‘காலியற் கலிமா கதியின்றி வைகவும்’, புறம்.229:21); கல் – கால் = இயங்கும் காற்று (‘காலொடு பட்ட மாரி’, நற்.2:9); இயங்கும் காலம் (‘பல்கால் நோக்கும்’, அகம்.302:13); இயங்கும் உடலுறுப்பு (‘கையும் காலும்’, குறுந்.8:4); இயங்கும் தேர்ச்சக்கரம் (‘திங்கள் வலித்த கால்’, புறம்.87:4); இயங்கும் தேர்ச்சக்கரத்தை உடைய வண்டி (‘கலத்தினும் காலினும்’, சிலம்பு.புகார்.மனை.7).

குறிப்பு:

கல் – கால் - *kwel (revolve, move round) – wheel, cycle; கல் – கால் - *keli (speeding ) – accelerate (ad + kal = accel, Skeat); கல் – கள் – களி – கழி – கழிதல் = செல்லுதல் (‘கொண்டு தலைக்கழிதல்’, தொல்.பொருள்.17); கல் – கள் – கள்+து – கடு – கட – கடாவு – கடாவுதல் = செலுத்துதல் (‘அங்குசம் கடாவ ஒருகை’, முருகு.110; ‘திண்தேர் கடைஇ’, ஐங்.360:4); கல் – கள் – கள் + து – கடு = விரைவு (‘கடுமா’, புறம்.189:4); கடு-கர-*kers (to run)-horsel; கல் – கள் – கள் + து – கடு + இ – கடி = விரைவு (‘கடியென் கிளவி வரைவே கூர்மை காப்பே புதுமை விரைவே’, தொல்.சொல்.377:3; எம் அம்பு கடி விடுதும்’, புறம்.9:5); கல் – கள் – கள் + து – கடு – கடும் = விரைவு (‘காமர் கடும்புனல்’, கலித்.39:1).

ஒ.நோ.:

வேர்ச்சொல்: இல் (பொருள்: கூட்டம்)

இல் – இய் – இயை – இயைதல் = பொருந்துதல்; இல் – இள் – இண் – இணை – இணைதல் = சேர்தல்; இல் – இய் – இயை – இயா – யா – யாத்தல் = கட்டுதல்; இயை - இசை – இசைதல் = ஒத்துக்கொள்ளுதல்; இல் – இற் – இறு – இறை = தங்குதல் (‘இறை உற ஓங்கிய நெறி அயல் மராஅத்த’, குறுந். 92:3); இல் – இற் - இறு – இறுக்குதல் = நெருக்குதல், சேர்த்தல்.

வேர்ச்சொல்: இல் (பொருள்: செலவு)

இல் – இற் – இற – இறத்தல் = கடந்து செல்லுதல் (‘காடு இறந்தோரே’, நற்.14:11); இல் – இய் – இயை – இய – இயங்கு-இயங்குதல் = செல்லுதல்; இல் – இய் – இயை – ஏய் – ஏ – ஏகு = செல்லுதல். (‘ஏகுதி மடந்தை’, நற்.264:6) (ஒ.நோ.: போ – போகு); இல் – இய் – இயை – இயா – யா = செல்லுதல் (Skt. y – going, moving); இல் – இய் – இயை – இயா – யா - யாத்திரை = செல்லுதல்; யாத்திரை – ஆத்திரை = செல்லுதல் (‘கள்ளில் கேளிர் ஆத்திரை’, குறுந்.293:1). யா – ஆ மாற்றம். ஒ.நோ. யாமை – ஆமை; யானை – ஆனை; யார் – ஆர்.

குறிப்பு:

யாத்திரை (தமிழ்) – யாத்ரா (சமற்.)

யா – ஜா (இந்தி); ஜா – கா (ga$); கயா(gaya$) = போனான்.

கா (ga$) – கம் (gam), கமந (gamana) – செலவு.

OE., OS. ga$n, OHG. ga$n, gen. E. go.

யகரம் ஜகரமாவது இந்தி ஆரியமொழியியல்பு.

எ-டு: இந்தி. யுவன் (வ.) – ஜவான், யாத்ரா – ஜாத்ரா, யோகி – ஜோகி.

வ. யௌவன – L. juvenilis, E. juvenile.

வ. யுக (g.) – E. yoke, L. jugo, conjugo, to yoke together, E. conjugate.

தலைமைத்தமிழ், ப.17

ஜா – கா: சகர – ககர மாற்றம். ஒ.நோ. சீர்த்தி – கீர்த்தி; செம்பு – கெம்பு; செதில் – கெதில்

go

*ghē- "to release, let go; be released" (source also of Sanskrit jihite "goes away,")

gone (adj.)

"hopeless, beyond recovery," 1590s, past-participle adjective from go (v.).

- இணையவழி வேர்ச்சொல் அகராதி

durga b mfn. (2. dur and √gam) difficult of access or approach, impassable, unattainable.

  • Monier

வேர்ச்சொல்: உல் (பொருள்: கூட்டம்)

உல் – உற் – உறு – உறுதல் = பொருந்துதல்; உல் – உற் – உறு – உறுநர் = பொருந்திய உறவினர்; உல் – உற் – உறு = மிகுதி (‘உறுபசி’, குறள்.734; கூட்டக்கருத்தில் மிகுதிக்கருத்து. ஒ.நோ.: புல் – புல்லுதல் = பொருந்துதல், புதல்வன் புல்லி, நற்.380:4; புல் – பல் – பல்+து – பற்று – பற்றுதல் = பொருந்துதல், ‘பற்றுக பற்றற்றான் பற்றினை’, குறள்.350; புல் – பல் – பல = பன்மை, மிகுதி. புல் – பல் - பல - *pele (to fill) – plural, plus, poly-, plenty, full, fill, fulfill).

வேர்ச்சொல்: உல் (பொருள்: செலவு)

உல் – உற் – உர் – ஊர் – ஊர்தல் = செல்லுதல் (‘செல்வன் ஊரும் மா’, புறம்.273:4); உல் – உற் – உர் – ஊர் – ஊர்தி = செல்லும் வண்டி (‘வலவன் ஏவா வான ஊர்தி’, புறம்.27:8).

துல் – கூட்டக்கருத்து

துல் – துன் – துன்னு – துன்னுதல் = நெருங்குதல் (‘துன்னித் துன்னி வழிபடுவதன் பயம்’, பரி.14:30); துல் – துன் – துன்னு – துன்னியார் = நெருங்கிய உறவினர் (‘துன்னியார்’, குறள்.188).

துல் – செலவுக்கருத்து

துல் – துன் – துனை – துனைவு = விரைவு (‘கதழ்வும் துனைவும் விரைவின் பொருள’, தொல்.சொல்.315; ‘துனை பரி’, முல்லைப்.102, அகம்.9:16); துல் – துற் – துர் – துர – துரத்தல் = செலுத்துதல் (‘துனை பரி துரக்கும்’, முல்லைப்.102; ‘ஊழ்வினை துரப்ப’, சிலம்பு.மதுரைக்.வழக்கு.71; ‘அரக்கர் பாவமும் அல்லவர் இயற்றிய அறமும் துரக்க நல்லருள் துறந்தனள்’, கம்ப.அயோ.மந்தரை.85:1-2).

குறிப்பு:

 துல் – துற் – துர் – துர – dru – drava

drava mfn. (fr. √2. dru) running (as a horse), RV. iv, 40, 2 [ID=97551]

flowing, fluid, dropping, dripping, trickling or overflowing with (comp.), Kāṭh. ; Mn. ; MBh. ; Kāv. fused, liquefied, melted, W.  drava m. going, quick motion, flight, Hariv.; play, sport, Jātakam.; distilling, trickling, fluidity, Bhāṣāp.; juice, essence, decoction; stream or gush of (comp.), Kāv.

         ‘கல்’ என்னும் வேரில் பிறந்த இயங்குதல் பொருள்தரும் தமிழிலிருந்து கல் - *keli(speeding) என்னும் இந்தோ-ஐரோப்பிய வேர் உருவானது. பின்னர் இந்த *keli வேர், ‘ககர-சகர’ மாற்றத்தில் celerity, accelerate(ad+kal-accel, Skeat) முதலான சொற்கள் பிறந்தன. மேலும், ஓடும் இயல்புடைய நீர், சமற்கிருதத்தில் ‘jala (water, any fluid-Monier)’ சொல்லும், நிலையில்லாத தன்மையைக் குறிக்கும் ‘cala (moving, trembling-Monier)’ சொல்லும், இயங்காது நிற்கும் மலையினைக் குறிக்கும் ‘acala (a+cala)’ சொல்லும், பனியால் நிறைந்த மலையினைக் குறிக்கும் ‘himacal (hima + a + cala)’ சொல்லும், நிலையில்லாத மனத்தினைக் குறிக்கும் ‘calana (moving, movable, tremulous, shaking) சொல்லும் பிறந்தன. ‘cal’ என்னும் இவ் வேர், ல-ர மாற்றத்தில், இயங்கிக்கொண்டிருக்கும் வரலாற்றினைக் குறிக்கும் ‘carita’, ‘caritra’ சொல்லும் பிறந்தன.

cal (cf. √car and also √caṭ) to be moved, stir, tremble, shake, quiver, be agitated, palpitate.

car to move one's self, go, walk, move, stir, roam about, wander (said of men, animals, water, ships, stars, &c.),

caritra a n. (Pāṇ. iii, 2, 184; rarely m., VS. vi, 14 ; MaitrS. i, 2, 16 ) a foot, leg, RV. ; AV. x, 2, 12; Kauś. 44; n. going, VS. xiii, 19; n. acting, behaving, behaviour, habit, practice, acts, adventures, deeds, exploits, Mn. ii, 20 ; ix, 7 ; R.  &c. (ifc. f(ā). , Pañcat. iv, 7, 5 ); n. nature, disposition, W.; custom, law as based on custom, Nār. i, 10 f. ; xx, 24 

-Monier

 

துல் – துற் – துர் – துரதுரகம் (குதிரை)

tura-ga m. ‘going quickly’, a horse

குறிப்பு:

‘துல்’ என்னும் கூட்டக்கருத்து வழிப் பிறந்த ‘துர’ என்னும் தமிழ்ச்சொல்லும் இயங்குதல் பொருள்வழிப் பிறந்த ‘ga’ என்னும் செலவுக்கருத்துச் சொல்லும் சேர்ந்து, சமற்கிருதத்தில் விரைந்து செல்லும் குதிரையைக் குறிக்கும் tura-ga சொல்லினை அளித்தன. ‘கல்’ என்னும் கூட்டவேர் வழிப் பிறந்த ‘கடு’ என்னும் விரைவினைக் குறித்த தமிழ்ச்சொல், ‘ட-ர’ மாற்றத்தில் *kers (to run, Online Etymological Dict.) என்னும் ஓர் இந்தோ-ஐரோப்பிய வேராக மாறியது. இவ் வேரிலிருந்தே விரைந்த செலவுடைய குதிரையைக் குறிக்கும் ‘horse’ என்னும் மேலை இந்தோ-ஐரோப்பியச் சொல்லும் பிறந்தது.

சமற்கிருதத்தில் ‘ரத கஜ துரக பதாதி’ என நான்கு படைகளைக் குறிப்பர். குதிரைப்படை, இங்குத் ‘துரக’ எனப்பட்டது. ‘ரத’ சொல் வரலாற்றை ‘உருள்’ சொல் வரலாற்றிலும், ‘கஜ’ சொல் வரலாற்றைக் ‘கயம்’(கருமை) சொல் வரலாற்றிலும் ‘பதாதி’ சொல் வரலாற்றைப் ‘பாதம்’ சொல் வரலாற்றிலும் காண்க.

திரவிட மொழிகளில் ‘கடு’

1135 Ta. kaṭu (-pp-, -tt-) move swiftly; kaṭukkam speed; kaṭukkeṉal being hasty; kaṭuku (kaṭuki-) to move fast, blow hard as wind, increase; kaṭutt-ēṟu wasp, hornet; kaṭuppu speed; kaṭumai speed; kaṭi speed, swiftness; Ma. kaṭukuka to hasten; Ka. kaḍu, kaṭṭa, kaṭṭu, kaḍi, kaḍadu, kaḍidu swiftness, swiftly.  Koḍ. kaḍïpa quickness. Tu. kaḍpu excessive, beyond limit.

மேலை இந்தோ-ஐரோப்பியத்தில் தமிழின் ‘கடு’

          கடு-கர-*kers (to run) – car, current

          கடு-கர-*kers (to run) – charge

*kers – charge: ககர – சகர மாற்றம். ஒ.நோ. முழுகு – முழுசு (சொல் இறுதித் திரிபு); கன்னம் (துளை) – *ken (empty) - kenotaph – cenotaph; கப்பு(துளை) - *kap (head) – chapter, chief, chef; *kemp (to bend, crook) – change

கீழை இந்தோ-ஐரோப்பியத்தில் தமிழின் ‘கடு’

          கடு – கர் – சர் -  *car (to move) – cara (Skt.)

கடு – கர்: ட – ர மாற்றம். ஒ.நோ.: குடம்பை – குரம்பை; படகு – barque, குடகு – Coorg; குடங்கு – குரங்கு - *krengh(bend) – ring  

கர் – சர்: ககர-சகர மாற்றம். ஒ.நோ. முழுகு – முழுசு (சொல் இறுதித் திரிபு); மிளகு(தமிழ்) - meḻasu(கன்.); கன்னம் (துளை) – *ken (empty) - kenotaph – cenotaph; கப்பு(துளை) - *kap (head) – chapter, chief, chef; *kemp (to bend, crook) – change

English words derived from Tamil kaṭu connoting ‘fast, speed’ (51)

car; career; cargo; caricature; cark; carpenter; carriage; carrier; carry; cart; cart-house; cart-way; cartage; carter; cartwheel; cartwright; charabanc; charette; charge; chariot; concourse; concur; concurrent; corral; corridor; corsair; courant; courier; course; currency; current; curriculum; cursive; cursor; cursory; discharge; discourse; encharge; excursion; go-cart; hussar; incur; intercourse; kraal; miscarry; occur; precursor; push-cart; recourse; recur; succor.

The base forms of the above-mentioned words in the West Indo-European languages are given below:

Lat. currere ‘to run, move quickly,’ curs- ‘to run’; Gaul. (Ce.) karros; Br. karr ‘chariot’; G. krätze ‘basket carried on the back’; Proto-G. kradulaz ‘basket’; Ital. corsair.

 

Lexical and semantic expansions of the Tamil parent root kal of kaṭu in Tamil:

kal ‘aggregation’-kala-kalattal ‘joining’; kal-kal+tu-kaṟṟu-kaṟṟai ‘cluster’; kal-kal+tu-katu-katuvu-katuvutal  ‘clutch, hold onto something’; kal-kaḷ-kaḷam ‘agricultural land’; pōrkkaḷam ‘battlefield’; kal-kaḷ-kaṇ-kaṇam ‘group’; kal-kaḷ-kaḷ+tu-kaṇṭu ‘material accumulation’; kal-kaḷ-kaḷ+tu-kaṭṭu-kaṭṭutal ‘binding, tying’; kal-kaḷ-kaḷ+tu-kaṭṭu-kaṭṭi ‘material accumulation’; kal-kaḷ-kaḷi-kaḻi ‘excess’; kal-kal+i-kali  ‘fast, speed’; kal-kal+tu-katu-katum ‘fast, speed’; kal-kal+tu-katu-kataḻ ‘fast’; kal-kal+tu-katu-katu+i-kati ‘going fast’; kal-kaṟ-kar-kari-karittal ‘excess’; kal-kāl ‘running wind,’ ‘running time,’ ‘running body parts,’ ‘running chariot’s wheel’; kal-kāl-*keli (speeding) ‘accelerate’; kal-kaḷ-kaḷi-kaḻi-kaḻital ‘going’; kal-kaḷ-kaḷ+tu-kaṭu-kaṭa-kaṭāvu-kaṭāvutal ‘transmitting’; kal-kaḷ-kaḷ+tu-kaṭu ‘fast, speed’; kaṭumā ‘a speeding horse’; kal-kaḷ-kaḷ+tu-kaṭu+i-kaṭi ‘fast, speed’; kal-kaḷ-kaḷ+tu-kaṭu-kaṭum ‘fast, speed.’

Root forms of Tamil kaṭu as found in the etymological dictionaries of the West:        

Skeat: kar/kal “to move, speed, run”; Pokorny: k̂ers-2 “to run” (1711); American Heritage: kers- “to run” (8410); Fiona: kers “to run” (207); Online Etymology: *kers- “to run.”

Derivatives segregated into different groups based on phonetic variations of Tamil kaṭu

Group I

Words from Tamil kaṭu evolved out of *kers’s phonetic forms kuhr, kar, kawr, kaw, kuh, kaa, kaws, kur, kose, and kruh

*kers’s base forms in the West Indo-European languages found in the Online Etymology Dictionary and other dictionaries are given below:

Lat. currere ‘to run, move quickly,’ curs- ‘to run’; Gaul. (Ce.) karros; Br. karr ‘chariot’; G. krätze ‘basket carried on the back’; Proto-G. kradulaz ‘basket.’

Etymological development of Tamil kaṭu:

kal ‘aggregation’ > kaḷ > kaḷ+tu > kaṭu ‘fast, speed’ > kara > *kers ‘to run’

> kuhr, kar, kawr, kaw, kuh, kaa, kaws, kur, kose, kruh

Group II

Words from Tamil kaṭu evolved out of *kers’s phonetic forms shuhr, sharr, char, and chaaj

*kers’s base form in the West Indo-European language found in the Online Etymology Dictionary and other dictionaries is given below:

Br. karr ‘chariot.’

Etymological development of Tamil kaṭu:

kal ‘aggregation’ kaḷ > kaḷ+tu > kaṭu ‘fast, speed’ > kara > *kers ‘to run’

> shuhr, sharr, char, chaaj

Tamil kaṭu (movement) in the East Indo-European Languages

Total no. of East Indo-European words originated from the Tamil root kaṭu (movement): 633

Sanskrit (373)  Pali (129) Sinhalese (58) Other Indo-European Languages (73)
cara cara chara cará